Srovnání automatických kotlů s plynovými kotly
Plynové kotle mají jednoduchší regulaci hoření, nižší obsah prachových částic ve spalinách, což je důsledek toho, že se jedná o spalování ušlechtilého paliva s vysokou vyhřevností. Takto ušlechtilé palivo se používá pro výrobu nízkopotencionálního tepla, kdy v místnosti potřebujeme dosáhnout jen teploty 21-24°C. Při spalování toxických látek, kdy je potřeba dosáhnout teploty 2000°C, aby se rozložily složité uhlovodíky na jednoduché má použití plynu své opodstatnění, stejně jako například palivo pro automobily. Pro potřeby vytápění RD se, ale vzledem k tomu že se jedná o uloženou fosílii, kterou ohříváme planetu, nejedná o nic ekologického. Naopak přímo bych to nazval plýtváním. Pokud k tomu připočtu vzdálenost z jaké ho sem musíme dopravit, Vaši nemožnost levněji ho nakoupit mimo topnou sezónu, riziko že se jedná v výbušnou látku a vydíratelnost dodavateli, je tento druh vytápění vhodný jen pro osoby vyžadující luxus bezobslužnosti bez ohledu na cenu vytápění. Oproti tomu automatické kotle, zejména biomasové spalují nejlevnější druh paliva (dřevo), kterého je a vždy bude v naších lesích dostatek. Toto palivo stačí jen zpracovat. V opačném případě dřevní hmota ztlí a uhlík v sobě obsažený stejně pozvolně uvolní do atmosféry. Automatické kotle avšak nejsou bezúdřbové. Už dávno odpadla nutnost chodit co 2 hodiny přikládat jak to známe ze svého dětství. Díky zásobníkům paliva stačí kotel zkontrolovat, naplnit zásobník a vysypat popel co 2-5dnů. Pokud je pro Vás tato obsluha akceptovatelnou formou a oceníte spíše nízké náklady na vytápění,možnost nakoupit palivo mimo sezónu kdy jsou nižší ceny, dobrá skladovatelnost paliva, relativní možnost si pelety vyrobit z vlastních zdrojů, nezávislost na politické nestabilitě a fakt že kvůli přelidněnosti budou ceny paliv jen drahší, pak je pro Vás automatický kotel vhodným řešením. Za samostatnou zmínku stojí u automatických kotlů jejich robustnost a spolehlivost. Pokud je kotel instalován s primárním okruhem, který eliminuje podmínky pro vznik nízkoteplotní eroze, dosahují kotle životnost i 25 let.
Srovnání automatických kotlů s tepelnými čerpadly
Tepelné čerpadla jsou úžasné stroje, zejména pro období, kdy venkovní teplota neklesá pod 0°C. Pokud je venkovní teplota blízko teplotě v místnosti, není problém, aby TČ pracovalo s topným faktorem 5, kdy z 1 kW elektrické energie použité na přeřerpávání media, dokážete odebtat 5 kW tepla z okolí do místnosti. Problém nastává, když se rozdíl teplot zvětší díky teplotám pod 0°C. Pak je velmi pracné choladit venkovní vzduch např. z -5°C na -6°C a tento 1°C dodat do interiéru. V takových podmínkách klesá topný faktor k 1 a TČ tak degraduje na pouhý přímotop, což uživatel pozná jen na spotřebě. Pokud budeme brát průměrný roční topný faktor TČ zhruba 3,6 a účinnost našich elektráren mezi 19-32%, pak vyjde energeticky uplňě nastejno jestli si uhlí spálite sami doma, nebo ho za Vás spálí v elektrárně. Ekonomicky už to vychází diametrálně jinak. Na jedné straně stojí cena uhlí nebo biomasy, na druhé cena a profit elektrárenských společností, navýšení ceny na burze, poplatky za distribuci, poplatek za obnovitelné zdroje energie a zisk distributorů el. Energie v ČR. Všechny tyto organizace jsou vysoce ziskové podniky a čím větší odběratel el. energie jste tím víc tyto zisky platíte. Navíc na vaší straně jsou také i vysoké investiční náklady. Tepelná čerpadla jsou vhodná zejména u jižních zemí, kde elektrická energie pochází z alpských vodních elektráren, teplota v zimě často nepadá pod 0°C a tak sofistikovaný stroj lze použít i k chlazení. Tepená čerpadla nejsou na věky. Jejich hlavní částí je kompresor Scroll, ve kterém jsou rotujicí velmi přesné součásti, které se opotřebovávájí. Pokud pracuje půl roku v kuse po dobu 6-8 sezón, tak se začnou projevovat opotřebení. Průvodním znakem je, že TČ nedokáže dohřát na teploty které ma nastaveny. Návštěva servisního technika většinou znamená investici za statisíce do nového kompresoru, expanzního ventilu, chladiva atd. Nízkou životností se dostávám k uhlíkové stopě. Na vysoké škole mě učili, že jestliže zařízení na svou výrobu spotřebuje více uhlíku, než za svou životnost ušetří, nedává energetický smysl ho vůbec vyrábět.